Jižní Evropa

Adam Bogdan (FIS) – Universidade Nova de Lisboa / NOVA School of Business and Economics, Portugalsko

„Veľmi sa mi tu páči, obmedzenia nie sú vôbec prísne, môžeme sa prechádzať po meste bez obmedzení alebo si zašportovať aj bez rúška. No všetko okrem supermarketov a takeout reštaurácií je zatvorené. Polícia je tiež v tomto ohľade zhovievavá a nepokutuje ľudí aj keď nedodržiavajú úplne všetky opatrenia. Medzi okresmi je možné cestovať iba cez týždeň, cez víkend musia všetci zostať vo svojom okrese a necestovať. To znamená, že sme zatiaľ nemali možnosť cestovať po Portugalsku, keďže máme každý deň školu, okrem jedného výletu.

Čo sa týka výuky, tak je samozrejme všetko online a očakáva sa že niekedy v apríli by sme mohli ísť do školy s tým, že prednášky budú naďalej vysielané online a na cvičenia sa bude nutné dostaviť osobne. Inak sú zatiaľ všetky predmety zaujímavé a profesori sa nás snažia zapájať do rôznych aktivít cez hodiny.

S ostatnými študentmi som v pravidelnom kontakte, keďže sa často stretávame a bývam s 3 erazmákmi, sociálny kontakt nie je žiadny problém aj v čase pandémie a lockdownu, no väčšinou poznám iba zahraničných študentov a miestnych na zopár výnimiek vôbec. Jediný kultúrny sok, čo som zažil je, že ľudia chodia cez prechody na červenú a polícii to vôbec nevadí.“

[březen 2021]

„Stále sa tu mám veľmi dobre. Do školy sme už začali chodiť prezenčne pred 3 týždňami, takže si užívame konečne reálny kontakt so školou, ktorá má naozaj nádhernú budovu a aj celkovo prostredie.😊 Prednášky sa skončili tento týždeň a za týždeň začína skúškové, na ktoré sa už pomaly pripravujem. Zatiaľ sa učenie dalo zvládať úplne v poriadku.“

[květen 2021]

Lucie Zemanová (FMV) – Università degli Studi di Milano / Facoltà di Scienze Politiche, Economiche e Sociali, Itálie

„Milán je krásné město, které se snažím postupně objevovat (Duomo, Navigli, China town, Sempione, City Life atd.). Aktuálně se opatření v Itálii zpřísnila (od dnešního dne se smíme pohybovat volně jen v okolí bydliště). Obávám se, že v uzávěře zůstaneme do Velikonoc a poté snad dojde k opětovnému uvolnění. Ještě když byl otevřen celý region, podařilo se mi na jeden den alespoň vyrazit do Pavie, jinak s ostatními výlety vyčkávám do zlepšení epidemiologické situace.

Jsem zapojená do aktivit místní ESN skupiny, která se snaží připravovat alespoň nějaký program ať už online (jako vaření 🙂) nebo osobně, když to ještě bylo možné (city tour, tour po Cimitero Monumentale, v plánu je i skyscraper tour). Podle jednoho z ESN členů má do Milána přijet asi 100 výměnných studentů, což je asi třetina původního stavu. Zároveň jsem se setkala se svou buddy, která společně se mnou dělá buddy dalším dvěma slečnám a je rovněž členkou ESN. Buddy systemu se podle všeho účastní pouze členové ESN. Erasmus studenti do Milána najeli převážně na začátku března, kdy začíná semestr na většině fakult.

Rovněž jsem se byla podívat na kampus (Via Conservatorio, Via Festa del Perdono). Výuka je po celou dobu v online režimu a zdá se, že to tak bude i nadále (škola zůstává otevřená i v červené zóně). Podařilo se mi potkat alespoň nějaké spolužáky, ve většině případů Italové, kteří program Mezinárodní vztahy studují v angličtině. Příští týden zde na fakultě začíná krátké zkouškové období, které se volně přesouvá do třetího trimestru.

Obecně řečeno, Italové jsou vstřícní, vesměs usměvaví a zodpovědní. Roušky jsou zde na denním pořádku, ale také se najdou výjimky. Snažím se pracovat na své italštině, protože angličtina zde mimo univerzitu opravdu nevládne, a to se nacházím v poměrně metropolitním městě 🙂.“

[březen 2021]

„Situace se v Itálii podstatně rozvolnila, lidé zaplnili ulice/muzea/obchody, ESN skupina pro nás připravila další aktivity (tuto sobotu jsem se zúčastnila food tour 😊). Můžeme cestovat do regionů žluté barvy (v tuto chvíli je ve žluté téměř celá Itálie, takže se chystám na výlet třeba do Verony a Benátek). Osobně, čísla udávající počet nově nakažených nebo vakcinovaných v Itálii nesleduji, každopádně podle slov Italů je vše na dobré cestě zpět k normálu.

Hodiny bohužel stále pokračují online i když se sem tam podaří udělat výjimku. Některým rozhodnutím univerzity nerozumí ani sami Italové. Způsob, kterým selektují studenty (kurzy, fakulty), kteří se mohou nebo nemohou zúčastnit výuky prezenčně, se zdá být opravdu nekonzistentní. Pokud už se podaří mít hodinu prezenčně, bývá zpravidla v jiný den a hodinu než podle běžného rozvrhu, a na to studenti VŠE rozhodně nejsou zvyklí 😄. Momentálně přecházíme do pátého týdnu posledního trimestru (11 týdnů).

Co mě velmi mile překvapilo je soudržnost a přátelský přístup italských studentů. Univerzita není pouze místem ke studiu, běžně se v odpoledních hodinách může proměnit na ideální prostor pro konání aperitiva. Kvůli online výuce se na univerzitě nevyskytuji tak často, měla jsem ale možnost se jednoho takového aperitiva zúčastnit a stálo to za to.

Do této chvíle se mi podařilo navázat bližší přátelství spíše s Italy z univerzity než ostatními Erasmus studenty, a to se Italové často příliš netváří na konverzaci v angličtině. Univerzitní jazykové centrum nám v březnu nabídlo možnost účastnit se jazykových kurzů italštiny, které se konají 2x týdně od března do června (úroveň začátečník). Kurzy jsou velmi přínosné a pomáhají mi se cítit v italském prostředí ještě o trochu příjemněji.“

[květen 2021]

Martina Stránská (FMV) – Università degli Studi di Firenze / Scuola di Scienze Politiche „Cesare Alfieri“, Itálie

„Florencie je prostě úžasná! Co se týče situace a opatření, tak jsme cca před 2 týdny myslím vstoupili do žluté zóny konečně, což nám umožňuje cestovat po Toskánsku, ale také můžeme cestovat do jiných regionu, které jsou také ve žluté zóně. Takže po dlouhé době konečně jezdíme na výlety i mimo město. Doteď jsme v podstatě jen podnikali túry do lesů a kopců, které jsou kolem města. Co se ale povolilo cestování, tak jsme zavítali do Sieny, Pisy, Říma apod. Máme tu už také otevřená muzea, galerie, restaurace (pouze zahrádky) a tak celkově to tu už žije a je více lidí ve městě.

Výuka je zde k mému překvapení náročná nebo spíše ty předměty, které mám, jsou pro mě poměrně náročné a hlavně nové. Máme spoustu průběžných úkolů, seminárek apod. Stále máme ale školu online. Teď už mi tedy většina předmětů končí a už se víceméně jen prezentuje. Zkoušky můžeme mít ale nejdříve v červnu.

Co se týče ostatních studentů, tak zrovna teď tu u mě na návštěvě byla Tereza Karlíková a Monika Duffková, které studují v Castellanze, takže jsme se konečně viděly a ráda bych se i podívala za nimi. Jinak jsem se tu seznámila přes jeden erasmácký spolek s holčinou Češkou, která studuje na Karlově univerzitě a je to takový můj největší parťák tady. S Markem a Ondrou, kteří jsou z VŠE, jsem občas v kontaktu a párkrát jsme se také viděli, ale každý máme svojí partu. A samozřejmě se bavím se studenty z celé Evropy, kteří jsou součástí našeho Erasmus generation spolku a jezdíme s nimi na spoustu výletů, jako například zítra se chystáme do vinařské oblasti Montepulciano a příští víkend s nimi jedu na celý víkend na jih Itálie.

Kulturní šok asi moc velký nezažívám, vzhledem k tomu, že můj první Erasmus byl na Tchajwanu, tam to bylo horší.😂 Co mě překvapilo, tak možná levné víno a kafe. Jinak mě nenapadá nic zásadního, cítím se tu, jako doma dalo by se říct.

Doufám, že je z mé zprávy jasné, že je to tu opravdu super, nemůžu si stěžovat, až na některé věci ve škole, ale jinak jsem si Florencii naprosto zamilovala!“

[květen 2021]

Pavel Lomachenko (FPH) – LUISS – Libera Università Internazionale degli Studi Sociali Guido Carli, Itálie

„Všechno je v pořádku, za chvíli se začíná zkouškové období, tak se už pomalu začínám připravovat. Co se tyče omezení, tak většina regionů se nachází v „žluté zóně“, což znamená, že cestování mezi těmito regiony je povoleno a platí tady také mírnější opatření. Prakticky všechno je otevřeno, povoleny také některé malé akce, platí však omezení pohybu v noci. Teď, když už je teplo, tak je o víkendu klasicky hodně lidí venku, hospody a restaurace jsou plné, ale když jsem poprvé přijel, tak opravdu ulice byly úplně prázdné.

Výuka probíhá v kombinované formě, což v realitě znamená, že pokud chcete, tak můžete chodit prezenčně, nebo se klidně zúčastnit z domova (online vysílání ze třídy). Asi měsíc výuka probíhala jenom online z důvodu covidu. Řekl bych, že asi 70% studentů teď už chodí jenom online, a je to i pohodlnější, protože někteří profesoři učí z domova a ve třidách bývá problém se zvukem. Celkově je výuka podobná té naší.

Seznámil jsem se s několika studenty. Překvapilo mě to, že Italové jsou opravdu velmi vstřícní a příjemní a snaží se navázat kontakt sami. Existuje taky ESN skupina, která asi 3krat uspořádala nějaké akce pro zahraniční studenty, když to bylo možné, ale přiznám se, že jsem tam ani jednou nebyl. Bylo třeba kupovat nějaké vstupenky a party mě moc nezajímají. Jel jsem hlavně pro to, abych se podíval na památky bez turistů. Takže teď je na to nejlepší čas.

Kulturní šok jsem moc neměl, protože jsem zvyklý na život v zahraničí. Příjemně mě taky překvapilo jídlo a víno. 😊 Nejhorší věc je tady asi hromadná doprava, ta je prostě hrozná. V porovnání nejen s Prahou, ale třeba i s Ruskem, autobus muže vůbec nepřijet, nebo odjet ze zastávky o 5 min dřív, nebo jet někam jinam.

Jo, a taky můžu říct, že univerzitní campus je nádherný, velmi krásný a luxusní. Vypadá více jako místo pro odpočinek. Ten se mi líbí nejvíc.“

[květen 2021]

Adéla Válková (FMV) – Free University of Bozen-Bolzano / Faculty of Economics and Management/ Campus Bozen-Bolzano, Itálie

„Mám se dobře, opravdu si výjezd velmi užívám. Když jsem přijela, tak byl v celé provincii lockdown a nemohlo se cestovat ano do jiného města. Naštěstí v Bolzanu je možnost vzít batoh a jít na túru do hor v okolí města. Koncem března se otevřely všechny obchody a přibližně 2 týdny je provincie Bolzano ve žluté zóně, takže jsou již otevřený i restaurace. Muzea, galerie, ale i vnitřní prostory restauraci jsou otevřené, nicméně je nutné mít tzv. „Green Pass“ (vyžaduje očkování, nebo imunitu po prodělání covidu, nebo antigenní test). Ve městě je několik testovacívh center a testování je zdarma, takže ani toto není problém. Bez jakýchkoliv omezení se dá cestovat mezi regiony ve žluté zóně, takže tento víkend jsem strávila s několika dalšími Erasmáky v Benátkách.

Co se týče výuky, přednášky jsou celou dobu online. Některé kurzy už pomalu končí, takže už v druhé polovině května mě čekají nějaké zkoušky. Další kurzy konci až v červnu.

S místními studenty příliš v kontaktu nejsem. Jen v některých předmětech máme skupinové projekty, takže pár studentů znám, ale většinou nebydlí v Bolzanu, takže osobně jsem se s žádnými nesetkala. Ale s ostatními Erasmáky nebyl problém se spojit. Škola sice žádné aktivity neorganizuje, ale i tak se podařilo vytvořit celkem dobrý kolektiv. Většina zahraničních studentů bydlí na stejné koleji. Kvůli pandemii jsou pravidla na koleji celkem přísná, takže se nemůžeme setkávat přímo tam. Hodně studentů jsem přijelo autem, takže hned jak to bylo možné, začali jsme cestovat v rámci provincie.

Kulturní šok nebyl příliš velký. Bydlím v části města, které je dál od centra a to je spíše italské, zatímco centrum více připomíná Německo nebo Rakousko. Celkově si pobyt velmi užívám a určitě bych to doporučila všem studentům! A Bolzano můžu taky jen doporučit. 🙂“

[květen 2021]

Monika Tóbiszová (FFÚ) – Universidad de Málaga / Facultad de Ciencias Económicas y Empresariales, Španělsko

„Mám sa tu veľmi dobre, momentálne obmedzenia sú skoro na minime. Máme síce zákaz vychádzania po 23. hodine a musíme nosiť rúška aj vo vonkajších priestoroch, ale obchody, reštaurácie a kaviarne sú otvorené. Môžeme cestovať do iných regiónov a v meste sa to začína vracať do takého normálu, ako sa len dá v momentálnej celosvetovej situácii.

Nedávno sa výuka začala formou semiprezenčnou – jeden týždeň chodíme do školy a ďalší máme online, čo je naozaj skvelé a je príjemné byť aspoň čiastočne prezenčne v škole.

Tým, že väčšinu semestra som mala čisto online, nie som v kontakte s veľa zahraničnými študentmi, ale spoznala som pár ľudí (aj miestnych aj zahraničných), s ktorými spolu chodíme objavovať Málagu. Máme možnosť chodiť na rôzne výlety v rámci Erazmu. Vzhľadom na to, že som mala možnosť spoznať veľa Španielov pred odchodom na Erazmus, tak si nemyslím, že to bol pre mňa extrémny kultúrny šok. Španieli sú všetci veľmi priateľskí a komunikatívni.“

[květen 2021]

Vendula Lehečková (FFÚ) – Università degli Studi di Torino / School of Management and Economics, Itálie

„Erasmus si opravdu moc užívám a je pořád co dělat! Je pravda, že jsme byli až donedávna v červená zóně, což nám cestování vůbec neumožnilo, restaurace a bary byly také zavřené. Ovšem jsme v kontaktu s ostatními zahraničními studenty, takže jsme se setkávali i tak. Poslední dva týdny je většina regionů ve žluté zóně, což znamená návrat do normálu a je možné mezi těmito regiony i cestovat, tak už máme i něco naplánované.

Máme 4 italské spolubydlící, takže jsme v kontaktu i s místními, ale převážně se stýkáme s ostatními zahraničními studenty.

Výuka je v pořádku – vše online, během semestru byly spíše jen přednášky, nyní začalo zkouškové a poslední zkoušku bych měla mít 3.7. Předměty, které jsem si zvolila, jsou vzhledem k mému oboru přínosné, ale i celkem náročné.

Celkově můžu Erasmus hodnotit jen kladně a jsem ráda, že jsem se i přes covidovou situaci rozhodla vyjet. Myslím, že to můj výjezd nijakým způsobem neznehodnotilo. 🙂“

[květen 2021]

Petr Vondra (FFÚ) – Università degli Studi di Roma „Tor Vergata“ / Facoltà di Economia, Itálie

„Svůj pobyt si od samého začátku velmi užívám, v posledních týdnech navíc ještě více než předtím.

Od 26.4. je většina regionů ve žluté zóně, která umožňuje s určitými omezeními vcelku normální život. Navíc byl tímto datem mezi žlutými regiony zrušen zákaz cestování. Své narozeniny 1.5. jsem tak například mohl oslavit s kamarády v Neapoli a příští prodloužený víkend je v plánu výlet po Toskánsku.

Co se výuky týče, se 3 ze 4 zvolených předmětů jsem nadmíru spokojen, protože profesoři jsou v oboru skutečnými experty a navíc zvou na mnoho hodin také odborníky z praxe. S tím posledním předmětem bohužel již tolik spokojený nejsem, ale věřím, že i ten nějakým způsobem zvládnu zakončit.

Poznal jsem zde opravdu velké množství lidí, z nichž drtivá většina jsou též zahraniční studenti. Scházejí se s námi ovšem i místní, se kterými tu také samozřejmě přicházím do kontaktu. Co mě však v tomto směru opravdu překvapilo, jak problematické je v Itálii domluvit se anglicky. Nejsem si jistý, jak zde funguje výuka jazyků na školách, ale již jsem se setkal i například se studenty ekonomie na univerzitě kteří neuměli, nebo alespoň nechtěli, mluvit anglicky.

Problém s komunikací například v obchodech byl pro mě také asi největším šokem po příjezdu, jelikož jsem před odjezdem měl jen málo času na studium italštiny. Dalším kulturním rozdílem jsou pak pozdní příchody, jízdní řády, které tu neplatí většinou ani orientačně a naprosto otřesné řidičské návyky (parkování na přechodech a zákazech, nepouštění chodců na přechodech…) Dále je pro Italy naprosto běžné zvyšovat hlas a mnohem více se dávají do řeči s náhodnými kolemjdoucími.

To všechno jsou však jen drobné nepříjemnosti. S výjezdem jsem velmi spokojený, dokonce natolik, že jsem se rozhodl prodloužit si ho ještě o měsíc červenec. Už se nemohu dočkat na zakončení zkoušek na začátku června a téměř 2 měsíce, které budu moci využít k dalšímu cestování.

PS: Jako příjemné překvapení bych uvedl s většinou míst v Česku nesrovnatelně dobrou kávu nebo gelato, a to ať si je dáte v podstatě kdekoliv v Itálii.“

[květen 2021]

Lukáš Strýček (NF) – University of Porto / School of Economics and Management (FEP), Portugalsko

„Pobyt v Portugalsku je i za časů koronavirové pandemie skvělý, navíc je to tady naprosto úžasné. Nemohu si stěžovat na cokoliv a jsem opravdu spokojený. Porto je nádherné město a celé Portugalsko je skvělá země, která nabízí člověku nesčetně zážitků. Co se týče platných omezení, funguje vše, ale s omezenou dobou (tzn. v 22:30 vše zavírají, což je v současné situaci naprosto skvělé). Cestování jak po městě, tak po okolních regionech není nikterak omezeno, což je opravdu skvělé, a proto se snažím ze svého pobytu vytěžit maximum. Během pobytu jsem navštívil doposud Madeiru, většinu národních parků na pevnině a další města a místa, která stojí za návštěvu. Z hlediska cestování, sportování a dalších volnočasových aktivit si tu člověk připadá jako by žádná koronavirová krize nebyla.

Samotná výuka probíhá aktuálně hybridní formou. Tzn. Je preferováno, aby člověk dorazil na univerzitu osobně, avšak pokud mu není nejlépe nebo má další smysluplný důvodu může hodinu sledovat online. Co se týče kontaktu s dalšími lidmi, tak máme opravdu skvělou skupinu skládající se převážně ze zahraničních studentů. Většina domácích studentů je značně opatrná a nechtějí se vystavovat jakémukoli riziku, protože žijí se svými rodinami, a proto se s námi tolik nesetkávají. Na druhé straně jsem byl příjemně překvapen, jak přátelští jsou všichni obyvatelé Portugalska. Musím uznat, že i samotná univerzita má své kvality, což člověk poznal již ze samotného přístupu vyučujících a obsahu hodin.

Na závěr musím dodat, aby každý, kdo váhá, zda je Erasmus dobrou volbou, či nikoliv. Vyjeďte, nebudete ničeho litovat a budeme mít zážitky na celý život.“

[květen 2021]

Veronika Klánová (FFU) – University of Porto / School of Economics and Management (FEP), Portugalsko

„Daří se mi velice dobře a jsem tu pravděpodobně nejšťastnější, jak bych v současné době mohla být. 😊 Jsem velice ráda, že mě ani situace, která tady v Portugalsku na začátku roku panovala, neodradila od toho svůj zahraniční výjezd realizovat. Začátek byl pro mě trošku náročnější (karanténa, bydlela jsem sama, všechny školní i mimoškolní aktivity probíhaly online, někteří zahraniční kamarádi ještě nebyli v Portu), tudíž jsem byla hodně času sama, ale i tak jsem byla ráda, že jsem tady v Portu a byla jsem tu spokojená a šťastná. Poté, co jsem si tu vytvořila svou komunitu, je to samozřejmě ještě lepší a jedná se jednoznačně o můj nejlepší semestr v životě.

Co se týče opatření, tak samozřejmě nosíme roušky, restaurace musí zavírat ve 22:30 atd., ale jinak si konečně opět připadám, jako bych žila celkem normální život. Musím říct, že mě krizový management portugalské vlády velice mile překvapil a rozhodně bych uvítala, kdyby si ta naše vzala příklad (a nevymýšlela například opatření typu testování před vstupem do restaurací apod.).

Cestovat lze takřka bez omezení od Velikonoc (to město s prvním uvolněním opatření ožilo jako lusknutím prstu), takže toho s kamarády naplno využíváme a máme ještě plno plánů před sebou. Z měst je však pro mě Porto jednoznačnou portugalskou jedničkou, vždy se sem ráda vracím a je to tu pro mě jako druhý domov.

Výuka na FEPu probíhá srovnatelně s VŠE, u ¾ kurzů jsem s kvalitou velice spokojená. Zpočátku probíhaly hodiny v zoomu, nyní je výuka hybridní. Jsme rozdělení abecedně podle křestních jmen a rotujeme, jeden týden máme výuku online, druhý prezenčně na fakultě. Já půjdu celkem jen dvakrát, ale i tak jsem byla při první prezenční hodině skoro dojatá, neboť mi zoom a teams meetingy už lezou i ušima. 😊 Zkoušky by měly dle mých informací probíhat prezenčně, za což jsem ráda.

V kontaktu jsem převážně se zahraničními studenty, ale i některými brazilskými “místními” studenty, kteří v Portu studují standardně svého mastera. Kulturní šok jsem takřka neměla, Portugalci jsou milí a usměvaví. Jedinou nepříjemností bylo napadání a zranění mé kamarádky, což se však bohužel stává naprosto všude.

Celkově plánuji v Portugalsku zůstat, jak nejdéle to půjde. Dokonce se teď pro Čechy konečně zrušila karanténa, takže by se za mnou v průběhu července měli přijet podívat někteří blízcí. Moc děkuji OZS, že nám zkušenost v podobě zahraničního výjezdu umožňujete a jste tu pro nás jako podpora po celou dobu podobu.“

[květen 2021]

Marianna Dunčková (FMV) – Universidad Loyola Andalucía, Španělsko

„Erasmus si užívam naplno, máme tu teplo a užívame si slniečko. Situácia v Sevilli ako aj v celej Andalúzii sa zlepšuje, pred pár dňami tu zrušili zákaz vychádzania v noci (pôvodne bol od 23.hodiny), takže už si môžeme vychutnávať pravý španielsky život.

Všetko je tu pootvárané, bary sú momentálne otvorené do druhej v noci. Čo sa týka cestovania, donedávna bolo zakázané chodiť z jednej provincie do druhej, avšak momentálne je už celá Andalúzia otvorená, čo naplno využívame a objavujeme nové miesta ako Granada, Cordoba, chystáme sa taktiež na pláž do Cadizu. V Sevilli to podľa môjho názoru tiež ožíva, po meste stretávame viacerých turistov a podobne.

Výuka prebieha prezenčne, avšak pri zmene z online výuky na prezenčnú, sme si mohli vybrať, či chceme hodiny online alebo prezenčne. Samozrejme, že som využila situáciu a vybrala si prezenčnú formu, keďže škola má nádherný moderný campus a je radosť tam tráviť čas. Hodiny sú prínosné a zaujímavé, na každej máme nejakú tímovú prácu, vďaka čomu som mohla spoznať ďalších spolužiakov či už domácich ale aj zahraničných Erasmákov.

Trávime spolu množstvo času aj mimo školy, spoznávame sa, zdokonaľujeme si jazyky, budujeme kamarátstva. Veľmi ma baví spoznávať jednotlivé národnosti a všímať si rozdiely medzi nami. Veľký kultúrny šok som nezažila, len som si musela zvyknúť, že Španieli majú na všetko čas a všetko je tu neskôr.“

[květen 2021]

Anežka Hloušková (FPH) – Universidad Loyola Andalucía, Španělsko

„V Seville se mi daří skvěle, počasí je tady krásné, sluníčko svítí, skvělé jídlo a člověk se tady cítí po dlouhé době svobodně. Určitě je tady situace mnohem lepší než u nás v ČR (pro mě bohudík, pro ostatní věřím, že spíš bohužel). Jediná opravdová omezení jsou zde to, že člověk musí nosit na veřejných místech roušku (uvnitř i venku) a donedávna bylo omezené cestování mezi provinciemi. Ale i době, kdy bylo cestování omezené, se dalo relativně v klidu dostat autobusem k moři nebo do hor. Pokud má člověk k dispozici auto, je za vodou úplně.

Jinak bych ráda zmínila, že restaurace, obchody, služby, památky a další jsou tady normálně otevřené a restrikce se každých cca 14 dní mění (zmírňují). Když jsem na začátku února přijela, restaurace a obchody byli otevřené pouze do 18 hodin, potraviny do 20:30 a lidé se směli shromažďovat pouze po 4 (v restauraci nebo třeba i v parku) a curfew byl od 22 hodin. Od té doby se to tady velmi zmírnilo, v tuto chvílí se můžeme sházet po 8 lidech v restauracích, venku počet nikdo neřeší (byli jsme na výletě, kde nás bylo asi 30), restaurace a bary zavírají ve 2 hodiny ráno a curfew je od minulého týdne úplně zrušený. Lidé se tady procházejí, setkávají, baví… prostě žijí. Občas mi přijde, že jediná věc, která mi připomíná, že nějaká Corona pořád ještě je, jsou ty roušky.

Výuka byla taky prvních pár týdnů online, ale teď už všechno probíhá prezenčně v kampusu s tím, že měl každý možnost si zvolit, zda chceme zůstat online nebo jít do školy prezenčně. Pro mě to bylo lehké rozhodování… JASNĚ ŽE PREZENČNĚ!! 😁 Předměty si nechám uznávat do skupiny volitelných, takže bylo v podstatě téměř jen na mě, jaké kurzy zvolím. Dohromady tady studuji 5 předmětů, s tím, že do školy chodím 4x týdně a práce není úplně málo, ale jsem zatím převážně spokojená. Všechny předměty studuji v angličtině a je pravda, že úroveň angličtiny místních učitelů není vždy nejlepší, ale není to nic tragického.

Jak jsem už zmínila výše, jsem zde v kontaktu s velkým množstvím zahraničních studentů napříč státy a ráda bych zmínila, že jen malá část z nich zde studuje na stejné universitě jako já. Přímo v Seville existuje spolek Erasmus club Seville, který pořádá různé akce právě pro místní Erasmáky. Tady má člověk možnost potkat neskutečné množství lidí z všemožných koutů světa. S tímto klubem jsem již podnikla například výlet na Gibraltar nebo na Caminito del Rey. Cestujeme tady samozřejmě i na vlastní pěst.

S místními tolik v kontaktu nejsem, a pokud ano, jedná se pouze o výjimky. Vzhledem k tomu, že je Loyola soukromá škola, tak místní studenti nemají moc zájem se s námi nějak více sbližovat. Ale to nevadí, protože zahraničních studentů je tady hromada.

Kulturní šok vyloženě žádný neproběhl – časový posun tady žádný není, ve Španělsku a přímo v Andalusii jsem již dříve byla, ale jsou asi takové dvě věci, které mě na začátku trochu překvapily, ale velmi rychle jsem k nim přivykla. Ta první je, že Španělé dělají vše opožděně – slunce tady vychází a zapadá později, a tak je celý den trochu posunutý. Naprosto běžné je tady mít večeři třeba v deset hodin večer. Pro mě ze začátku nezvyk, teď už úplná normálka. A ta druhá věc je to, že ledová káva tedy „café noc hielo“ opravdu znamená kávu a k tomu skleničku s ledem… takzvaně udělej si sám. Co se cen týče, tak je zde všechno přibližně stejně drahé jako v ČR.

Každopádně všem absolutně doporučuji vyrazit na Erasmus, dokud je možnost, a to nejen do Seville. I když Seville je krásné město, s velkým množstvím možností, co dělat, a samotná Andalusie je relativně rozlehlá. Nyní, když je povoleno cestování a všechny ostatní aktivity spojené s Erasmem, si opravdu už nemohu na vůbec nic stěžovat. Počasí tady v květnu začalo být šílené a místní studenti straší, že to bude ještě horší. 😁 Bohužel se nám to tady už začíná pomalu blížit ke konci, ale tím více se to tady teď snažím užívat.“

[květen 2021]

Michal Kaas (FMV) – Universidad Pontificia Comillas de Madrid / Facultad de Ciencias Económicas y Empresariales (ICADE), Španělsko

„Zatím vše probíhá bez problému a mám se tu dobře. Situace je tu také vcelku dobrá, nicméně se bez závažných důvodů nesmí cestovat mimo město. Co se týče ostatních opatření, tak je to tu oproti Česku podstatně volné – všechny restaurace, obchody a jiná místa tu jsou otevřená. Platí tu však zákaz vycházení od 23:00. Nošení roušek je tu po celou dobu mého pobytu stejné – musí se nosit naprosto všude. Jediná výjimka je pro děti do 6 let a při provozování sportu. Nicméně bych řekl, že v Madridu je situace, pokud jde o opatření, asi nejmírnější.

Výuka probíhá v pořádku. Prezenční a on-line výuka probíhá simultánně – pokud se tedy někdo nemůže účastnit výuky prezenčně, může se účastnit aspoň v on-line prostředí. V tomto ohledu je to u všech mých předmětů velice benevolentní – lidově řečeno, pokud někdo nechce přijít na výuku osobně, tak prostě nemusí. Já osobně se prezenční výuky účastním mnohem radši a on-line variantu téměř nevolím. Jediné komplikace, které s touto formou výuky pravidelně nastávají, jsou technické problémy, které “zkrátí” výuku v rozmezí od 5-30 minut. Taktéž často nefunguje mikrofon či reproduktor. Občas bývají hodiny také kvůli simultánnímu modelu poněkud kostrbaté.

Pokud jde o styl vyučování, ten se podstatně liší od stylu výuky, s kterým mám zkušenosti na VŠE – je tu kladen mnohem větší důraz na průběžné aktivity a skupinové práce, nad kterými člověk přes týden stráví velké množství času. Obecně shledávám hodiny přínosné a poměrně dost praktické. Nicméně občas je to kvůli všem překážkám chaotické.

V kontaktu jsem tu jak se zahraničními, tak místními studenty. Pokud jde o zahraniční, tak majoritu zahraničních studentů tvoří Francouzi. Sbližování s ostatními studenty velice napomáhají skupinové práce. Co se týče kulturního šoku, tak se mi zatím nepřihodilo nic, s čím bych předem nepočítal, nebo se již nesetkal. Snad jen, že i přes nepříznivé počasí tu lidé v restauracích raději sedí venku než vevnitř.“

[březen 2021]

„Stále se tu mám dobře a všechno se zatím daří a jde podle plánu. Tento týden mi oficiálně skončil semestr a od příštího týdne začíná zkouškové období. Nicméně většinu zkoušek jsem si odbyl již tento týden. Řekl bych tedy, že vše zvládám celkem dobře. Akorát poslední 2-3 týdny byly náročné. Žádné komplikace se však nevyskytly. Zároveň tu začátkem května končí nouzový stav, což by mohlo znamenat další krok k normálu. Rád bych se podíval také do jiných regionů, což by mi snad mohlo ještě před odletem vyjít.“

[květen 2021]

Klára Bradová (FMV) – University of Barcelona / Faculty of Economics and Business, Španělsko

„Musím říct, že nakonec všechno parádně vyšlo a daří se mi skvěle. Vlastně od té doby co jsem sem přijela, tak se opatření jen zlepšují až dokonce od dneška je zrušený nouzový stav a není žádná večerka. Restaurace jsou otevřené, stejně jako obchody a sportoviště. Dovolili nám i cestování mimo region. První měsíc jsme nemohli ani ven z Barcelony, pak povolili cestu po Katalánsku a nakonec teda po celém Španělsku. Ostatně to tak bylo se všemi opatřeními, že když jsem přijela, tak byli velice přísné, ale postupně se jen rozvolňovali. Jinak ve městě je to super, bydlím 70 m od pláže, je tu bez turistů úplný klid, to mám podle mě jedinečnou možnost to takto zažít. Měla jsem možnost vidět většinu zajímavých památek, muzeí a galerií. Hodně využívám toho, že je tu ta kultura možná, byla jsem na to velice natěšená.

Škola v pořádku, studuji ve španělštině a nedělá mi to žádný problém. Škoda jen té výuky online, neznám vlastně žádné své spolužáky, jen tak podle jmen v chatu na online výuce a je to pro mě takové dost anonymní. Zamýšlela jsem se hlavně socializovat s místními, ale neměla jsem tolik možností někoho z té školy poznat, tak mě to trochu mrzí. Hlavně kvůli tomu jazyku, ale to je prostě už jen takový detail, jsem strašně vděčná za to, že jsem tady mohla vlastně žít skoro bez omezení a užívat si to zase trochu jinak, než bych si to užila, kdyby nebylo korony.

Jeden předmět, co tu mám je nejlepší za celé mé studium, jsem fakt moc spokojená a už jsem ho doporučila všem, co jedou na UB příští semestr. Další dva jsou také super, přínosné a praktické. Jeden předmět se mi moc nepovedl, je to jediný, co jsem si zapsala anglicky a myslím, že celý smysl spočívá v tom, že je zábavný, když je v něm spousta Erasmáku, protože je o mezikulturní komunikaci. Jenže tento semestr jsem tam jako Erasmus student jediná a zbytek jsou Španělé, takže to není moc mezinárodní a pak ty cvičení, co tam děláme, trochu postrádají smysl. Ale jinak celkově hodnotím předměty velice pozitivně. Jsem moc ráda, že jsem měla odvahu studovat ve španělštině, vůbec toho nelituji.

Se zahraničními studenty se moc nebavím, šla jsem na pár akcí s Buddy System, ale tam to bylo spíš zamýšlené víc jako takové party seznamování a takové ty studenty, s kterými bych si více rozuměla, jsem neměla moc šanci potkat (s těmi se člověk asi pravděpodobněji potká v knihovně, než na zakázané party). Celkově to bylo asi i proto, že většina studentů tu vůbec nedodržovala žádná opatření a scházeli se v hodně lidech a často dostávali pokuty, myslím, že byli i v televizi. Mě to celé bylo nesympatické, hlavně mi bylo líto, že se ta zábava nedala s nimi zařídit nějak umírněněji v legální formě. Když jsem viděla, jak všichni jsou ohledně covidu fakt opatrní a pak sem najedou studenti, co si udělají ve 100 lidech na pláži party a musí je rozhánět policie, tak mi to přišlo smutné. Ale nakonec jsem si dost rychle poradila, začala jsem tu hrát beachvolejbal, kde jsem se vlastně seznámila se všemi mými kamarády. Jsou to většinou sice pracující a ne studenti, ale jsou z celého světa a někteří i místní.

Jinak žádný kulturní šok jsem neměla, už jsem ve Španělsku nějakou dobu pobývala a jezdím sem celkem často od malička, takže tu kulturu dost známá nemám problém se přizpůsobit. 😊“

[květen 2021]

Ema Poláková (FIS) – ISCTE – University Institute of Lisbon / ISCTE Business School, Portugalsko

„Musím povedať, že som tu veľmi spokojná a som strašne rada, že som sa nezľakla a nevzdala to. Momentálne je tu stále síce celkom tvrdý lockdown, no na prechádzky po meste to moc veľký vplyv nemá. Myslím, že už teraz sa tu celkom vyznám, lebo chodím von takmer každý deň, dokonca sme tu začali aj behávať. A je to tu naozaj úžasné! A všetky tie ich dezerty! Ak ste tu ešte nebola tak odporúčam😊 Do kontaktu s inými medzinárodnými študentmi som sa dostala hlavne vďaka prechádzkam. Na WhatsAppe máme skupinu kde je nás veľmi veľa a tak nie je problém nájsť si nejakého parťáka.

Kvôli lockdownu je však všetko zatvorené, dokonca si nemôžete kúpiť ani kávu so sebou, jedine jedlo na TakeAway. Po správnosti nemáme opúšťať okolie našich bytov no reálne to nekontrolujú, nemajú moc ako. Jeden deň sme nabrali odvahu a išli sa pozrieť na pláž, dúfajúc, že nás nikto nechytí a stálo to za to 😊

Čo sa školy týka, som viacmennej spokojná, pracuje sa hlavne v skupinách. Na jednej strane je to super, lebo aspoň spoznávam viac ľudí, no na druhej je takmer nemožné zladiť časy keď potrebujeme robiť niečo mimo normálnych hodín 😃

Najväčším kultúrnym šokom pre mňa bolo asi to akí sú tu ľudia milí a to že vám na prechode dajú autá vždy prednosť. Naozaj vždy.“

[březen 2021]

„No stále sa tu niečo deje. Ešte vždy sa tu mám rovnako dobre, dokonca ešte lepšie, s uvoľnenými opatreniami začínam spoznávať ten pravý Lisabon. Akurát nám však začína skúškové tak zábava musí ísť na chvíľu bokom.

Z každého predmetu sme museli v skupinách urobiť projekty a prezentácie, to už mám úspešne za sebou, no teraz nás ešte čakajú záverečné testy. Na 2 z nich musíme ísť dokonca do školy. Na začiatku semestra som si ešte zavarila účtovníctvom od nás z VŠE, tak ma čaká ešte aj táto skúška.
ISCTE už poznám trochu lepšie, minulý mesiac nám konečne mohli urobiť obhliadku. Majú to tam veľmi pekné, najviac sa mi páčila knižnica. Mali tam dokonca špeciálne miestnosti, ktoré boli izolované od všetkých zvukov a mohli tam chodiť len obmedzené počty ľudí. Myslím, že to musí byť super priestor pre študentov, ktorí majú problémy so sústredením. Normálne sa do školy dalo dostať hocikedy aj v noci, stačilo mať študentskú kartičku, teraz kvôli korone zavárajú o 11, čo je aj tak stále dosť dobré.

Zrovna včera sa tu hral veľký zápas. Lisabonský klub Sporting vyhral po 20. rokoch titul a oslavovalo to naozaj celé mesto. Bývam blízko ich štadiónu a ohňostroje mi tu vybuchovali ešte dávno pred začatím zápasu a aj dlho potom, čo skončil. Všade v uliciach boli ľudia, po tom roku izolácie to bol tak trochu šok. No nakoniec sa na mňa tiež preniesla radosť z ich úspechu, bol to skvelý zážitok.

Erasmácke organizácie začali organizovať výlety do okolia. Ja som zatiaľ využila len jeden a to do Nazaré, miesta s najväčšími vlnami na svete. Návšteva je však lepšia niekedy v októbri, vtedy sú tie vlny naozaj najväčšie. Mňa však ohromili aj tieto.

Najbližšie sa chystáme s kamarátmi do Porta a potom niekam na juh, no na to si musíme ešte počkať, najprv treba zvládnuť tie skúšky.“

[květen 2021]

Jana Štolcová (FIS) – Universidade Nova de Lisboa / NOVA Information Management School, Portugalsko

„V současné době dochází v Portugalsku k velkému rozvolňování, takže už je možné dělat téměř vše za omezených podmínek (včetně chození do restaurací a barů). Když jsem dorazila, tak tu byl lockdown, ale přesto bylo kam jít a kde poznat lidi. Hodně zde hraje do karet teplé počasí, díky kterému není problém zůstávat venku.

Online výuka je na mojí škole zvládnutá dobře, nyní je už možné jít na některé hodiny do školy. Hodiny jsou přínosné, nicméně jsou časově náročné, za semestr mám spoustu projektů, které vyžadují velkou přípravu.

Seznámila jsem se zde se spoustou skvělých lidí, především s Erasmáky z Itálie, se kterými jsme vyrazili na Azory a v Lisabonu podnikáme různé akce. Dokonce jsem se místo portugalštiny začala učit italsky. Kromě toho jsem tu potkala nejrůznější typy lidi, například cizince, kteří se tu rozhodli žít, pár místních a také Češky, takže si jednou za čas ráda popovídám s někým česky.

Lisabon je krásné město a má hodně co nabídnout. Nicméně člověk si musí zvyknout na portugalský styl života, kdy je na všechno dost času a hromadná doprava nefunguje na minuty jako u nás. Na druhou stranu tu jsou moc milí lidé. Co se týče porovnání cen, tak ceny v obchodech jsou téměř stejné, restaurace dražší.

Určitě doporučuju všem vyjet, i se školou komplet online je to úžasná zkušenost a zážitků si člověk udělá hodně.“

[duben 2021]

Mai Trang Taová (FMV) – Sabanci University, Turecko

„Mám se tady opravdu skvěle. Asi 3 týdny po příjezdu se zmírnila opatření, která stejně platí jenom pro Turky. Nemohou po 21h a v neděle vůbec vycházet ven. Pro nás tato opatření vůbec neplatí, a dokonce se už i otevřely restaurace, takže nemusíme jíst na „chodníku“.

Delivery „Yemek Sepeti“ tady funguje na jedničku. Přivezou jídlo až ke dveřím a platí se až přivezou jídlo.

Při příletu 14.2.2021 nás zasáhla sněhová vánice, takže jsme zažili i sníh v Istanbulu, ale nyní je již krásné počasí.

Výuku mám online od pondělí do středy. Nejvíce mě baví turečtina s Mrs. Güniz. 🙂

S dalšíma Erasmákama se potkáváme a na každý víkend máme naplánovaný výlety jak po Istanbulu, tak i mimo.

Jsem tu opravdu spokojená, co se týče Sabanci University, tak patří mezi ty prestižnější, čemuž vypovídá i trochu náročnější výuka, ale se 4 předměty se to dá v klidu zvládat.“

[březen 2021]

Barbora Javůrková (FMV) – Sabanci University, Turecko

„Daří se mi/nám velmi dobře! Pořád jsem neztratila přesvědčení, že i přes online výuku se dá Erasmus užít.

Co se týče covid omezení, v první řadě je třeba říct, že jsou platná pouze pro Turky. Momentálně jde o nedělní zákaz vycházení. Na začátku března otevřeli restaurace na 50% kapacity. Nicméně s blížícím se Ramadánem (a zhoršující se situací) se restaurace budou zase zavírat a bude možný jen take-away. Vrátí se také celovíkendový lockdown – což pro nás znamená jen zavření obchodů a nemožnost jít třeba na Grand Bazaar, supermarkety jsou otevřené a ven také můžeme chodit, stačí mít u sebe pas.

Výlety se snažíme podnikat každý víkend. Nejen po Istanbulu, kde už jsme kromě samotného města stihli i výlet na Princovy ostrovy, ale byli jsme i v městečku Bursa + lyžovat v Uludağu, později jsme si půjčili auto ještě jednou a jeli k pobřeží na menší trail a do města Šile. Také už jsme stihli Kappadokyi (ještě před sezónou, takže nebylo tolik lidí), což byl můj první vnitrostátní let. 🙂

Ale teď už jsme uprostřed semestru, a tak midtermy nabírají na síle + začínáme psát semestrální práce. 😄

Výuka je úplně bez problémů a přínosná je velmi. V add/drop period jsem dokonce přidávala předmět Diplomatic History z bakalářského programu, což vyžaduje složitý schvalovací proces, ale všichni byli velmi vstřícní a vyšlo to.

S ostatními zahraničními studenty jsme se seznámili přes školní Whatsappovou skupinu. Jde o skupinu Argentinců, dva Francouze, Španělku a Polku. I s nimi podnikáme výlety, ale v tolika lidech je už plánování složitější. Místní mám zatím kamarády dva, jeden je můj buddy a druhý je spolužák z hodin francouzštiny. Jen kvůli kontaktu s místními mě občas zamrzí, že se nepotkáváme ve škole.

Co mě velmi překvapilo je, že místní na běžných, ale i turistických místech nemluví anglicky. A tím nemyslím akademické debaty, oni neumí pozdravit nebo nerozumí, když se v restauraci zeptáme, jestli můžeme zaplatit. Tak nám nezbývá nic jiného, než se do učení turečtiny pustit s o to větší vervou a snažit se vyjádřit jejich jazykem. Mimochodem, turečtina je opravdu náročný jazyk – už jenom slovosled je úplně naopak. 😄“

[březen 2021]

„Máme se fajn, ale poznávání Turecka nám malinko přerušil právě celostátní lockdown nařízený na konci dubna. Nesmí se cestovat mezi městy, vlastně se nesmí skoro nic – jen do nejbližšího supermarketu pro potraviny. Nyní má skončit 17.5., ale spekuluje se o možném prodloužení. Je to škoda, protože do té doby byl Erasmus i v dobách covidu super, teď už je to o něco horší, člověk po takové době jen v bytě trochu klesá na mysli. Já jsem z uzavřeného Turecka odletěla nakrátko do Dubaje, kde je situace o hodně lepší, nicméně zítra se zase vracím a doufám, že se Turecko bude vracet do (v rámci možností) normálu. 🙂

Ve škole se blíží zkoušky, vlastně zbývají jen dva týdny školy (tento týden bylo volno kvůli konci Ramadánu 🙂 ), uteklo to poměrně rychle! Dopisuji dvě seminárky a pomalu se začnu učit.“

[květen 2021]

Uliana Ovsiannikova (FMV) – Istanbul Bilgi University, Turecko

„V Turecku to v opravdu všichni užíváme, od pondělí do soboty úplně všechno je otevřeno. Restaurace do 19, obchodní centra do 21. V neděli je karanténa pro Turky, ale nás se to netýká.

Studium je v pořádku, jen kvůli technickým problémům na straně BILGI jsem si nestihla zapsat všechny předměty, které jsem chtěla. Máme celkem hodně akademických článků, které musíme přečíst (kolem 100-150 stránek týdně celkem), což je ten podstatný rozdíl od VŠE.

Kulturní šok jsem tady opravdu zažila, a to kvůli nepříjemné pozornosti některých Turků a to jsem si ještě pronajala byt v ne tak bezpečné čtvrti. Proto jsem se na začátku bála i hodit sama, ale pak už jsem se na to zvykla. V noci se ale stejně snažím sama nechodit.

Za mě ten hlavní přínos je v tom, že mám možnost poznat nejenom evropskou kulturu, ale mám hodně kamarádů z Pákistánu, Saúdské Arábie, Iráku, Sýrie i z dalších států. Před Erasmem jsem neměla možnost potkat se s lidmi z těchto zemí.“

[březen 2021]

Konstantin Sidorenko (FFÚ) – Istanbul Bilgi University, Turecko

„Já se mám v Istanbulu dobře. Napsal jsem midterm exams a čekám na začátek druhé poloviny semestra. Situace s koronavirem v Turecku není moc dobrá. Během týdne platí zákaz vycházení po 21:00. O víkendu je to ještě přísnější s výjimkou nutných cest do nejbližšího obchodu. Takže většinu času trávím za studiem nebo prací.

Výuka probíhá online, hodiny jsou přínosné. Kontakt s dalšími zahraničními studenty držím, ale kvůli situaci s koronavirem se nesetkáváme tak často.

Kulturní šok to opravdu je. Pochopil jsem, že bych nezvládl bydlet v Turecku trvale. Všechno vypadá jako lehce uspořádaný chaos. Všichni lidé jsou ale velmi přátelští. Poprvé za tři roky bydlení v zahraničí jsem ztratil pas, ale lidé ho našli a vrátili mi ho.“

[duben 2021]

Natálie Bartošová (FMV) & Vojtěch Procházka (FPH) – ESADE Business School, Španělsko

„Situace v Barceloně se lepší, čísla klesají a věci se otvírají. Otevřené jsou obchody a nákupní centra, muzea/výstavy/galerie jsou otevřené po celou dobu, co jsme tu, to samé restaurace, které jsou otevřené dopoledne 3 hodiny a odpoledne 3 hodiny. Dá se tedy jít aspoň na oběd, což je skvělé. Cestování je zcela omezené a nemůžeme opustit Barcelonu jako město, takže nelze cestovat po regionu. Zatím nám to ale nevadí, protože stále je v Barceloně co objevovat. Bohužel tyto restrikce neplánují uvolňovat, takže nepočítáme, že budeme moci vyjet pryč.

Výuka je online, já jsem první dva týdny měla prezenční. Teď jsme online s tím, že na testy docházíme do školy a potom máme klasickou hodinu ve třídě. Po prázdninách, které trvají do Velikonoc, ale profesoři očekávají, že se vrátíme do lavic na veškeré hodiny. Co se týče výuky samotné, tak předměty jsou skvěle podané, online výuka funguje v tomto směru skvěle.

V kontaktu se zahraničními studenty jsme, pořádáme různé akce, někdy zajdeme v menších skupinkách na oběd a co se setkávání týče, je omezené na 6 osob, ale to není problém. Takže s nimi se scházíme několikrát týdně. Co se týče místních, bydlíme s Vojtou na rezidenci, kterou obývají především Španělé, takže s nimi trávíme každý večer a nemůžeme si rezidenci vynachválit. S ubytováním jsme nad míru spokojení.

Pokud nás zde oba něco překvapilo v pozitivním smyslu, tak je to rozhodně zodpovědnost Španělů vůči nařízením proti Covidu. Všichni to zde dodržují, rouška pod nosem zde neexistuje a opravdu jsou tu spolehliví – možná proto jim i čísla klesají a uvolňují se restrikce.

Poté se projevila typická časová nepřesnost Španělů, když mi včera (po 8 týdnech pobytu zde) byl přidělen buddy. Ale to je maličkost. 😃

[březen 2021]

V Barceloně se máme krásně, až nás mrzí, že už se to blíží ke konci – opravdu si ten Erasmus naplno užíváme. Vypadá to, že tady zůstaneme ještě v květnu, tzn. že si to o měsíc prodloužíme.“

[duben 2021]

Lenka Husová (FFÚ) – Universidad de Navarra, Španělsko

„Daří se mi skvěle, i přes covid restrikce a zrušení akcí pro Erasmáky jsem si našla partu skvělých lidí… 🙂
Oproti Česku je tady vše otevřené, minulý týden dokonce rozvolňovali a otevřeli po dlouhé době i hospody a restaurace uvnitř (předtím jen pouze terásky a zahrádky). Všude se nosí roušky, udržuje rozestup a například v těch restauracích smí sedět pouze 4 lidi u stolu, ale když to srovnám s Českem, mám se tu doopravdy parádně.
Pak takové drobnosti jako že se v kině nesmí jíst popcorn, ale koho to zajímá, můžu chodit ven, pít pivo a chodit na univerzitu!!! (Všechny obchody/restaurace pak zavírají v devět a od jedenácti je zákaz vycházení, ale to už je taková drobnost, prostě je to letos bez barů a velkých pártiček, ale to je to poslední…)
Na Univerzitě se dodržují opatření, dodržuje se rozestup, proto mám na pár kurzech vždy jednu hodinu týdně ve škole a jednu na zoomu, protože bychom se nevešli do auly. Před začátkem semestru museli všichni studenti povinně na testy, myslím si, že to má Univerzita dobře zvládnuté.

Fakt si dali záležet, všude je dostupná dezinfekce, ubrousky a další čistící prostředky. Zároveň pokud je někdo v karanténě, tak je v každé třídě kamera a mikrofon, aby se dotyčný mohl účastnit přes zoom, i když se hodina odehrává prezenčně. Škola určitě musela zainvestovat velké peníze, ale vše funguje a jsem za to neuvěřitelně ráda.

Pamplona je malé, klidné a krásné město. Všude se dá chodit pěšky, někteří Erasmáci si pořídili kolo, ale nemyslím si, že je to nezbytné. Já bydlím ve vzdálenější části Pamplony a mám to 20 minut pěšky do školy, takže naprostý luxus.

Co se cestování týče, tak jen po Navaře. Trošku mě to mrzí, chtěla jsem se podívat do Bilbaa, které je kousek odsud, ale bohužel už spadá do jiného regionu. Naštěstí i Navarra má co nabídnout! Není to ale úplně jednoduché bez auta, hodně autobusů bylo omezených, a tak je naplánování cesty jedno velké dobrodružství, které ale stojí za to!

Kulturní šok: Siesta time! Asi tak měsíc mi trvalo, než jsem si zvykla na to, že se veškeré obchody jsou mezi druhou a pátou odpoledne zavřené. Dokonce i kavárny! To mě asi nejvíc vykolejilo…

Ale jinak dobré, bydlím s dvěma Španělkami, ty jsou nepořádné, což jsem teda očekávala, ale pak když jsem venku, tak všichni používají dezinfekce, při každém vstupu do obchodu, při odchodu, udržují odstup, jsou čistotní a snaží se všichni dodržovat opatření.“

[březen 2021]

Lucie Štefanová (FIS) – Universidad del País Vasco, Španělsko

„Situace v Bilbau se snad začíná opět zlepšovat. Začátky byly trochu složitější, jelikož pár dní po mém příjezdu se rozhodlo o uzavření všech barů a restaurací a bylo zakázané opustit Bilbao bez pádného zdůvodnění (škola, doktor…). Také se snížil počet osob, které se mohou setkávat, na 4 osoby. Všechna tato opatření nebyla příliš příznivá pro poznávání nových lidí a míst a začlenění se do místního života. Naštěstí WhatsApp skupiny sdružující studenty na Erasmu fungují vcelku dobře, a tak se vždy daly nalézt příležitosti k setkávání. Jednou z iniciativ ESN bylo vytvoření Bubble programu, kdy se na základě vyplněného dotazníku vytvořily skupiny 4 lidí, které se mohou setkávat. A jelikož Bilbao je celé obklopené horami, je zde mnoho příležitostí na kratší či delší výlety do přírody s krásnými panoramaty. Nyní je situace taková, že bary jsou znovu otevřené a od úterý můžeme také cestovat v rámci provincie (Bizkaia).

Výuka na univerzitě je lehce odlišná od výuky na VŠE. Mé hodiny nejsou striktně rozděleny na přednášky a cvičení, ale výuka se průběžně přizpůsobuje vyučované látce. Také se píše větší množství testů, což doufám pomůže zejména ve zkouškovém období, jelikož musím studovat průběžně a nezbyde celá látka na konec semestru. Většina mých hodin probíhá čistě v prezenční formě, jelikož (jak tomu bývá i na VŠE) statistické předměty (které jsem si zvolila) nepatří mezi nejvíce navštěvované a není tedy potřeba výuku rozdělovat nebo zcela přesouvat na online platformu.

Kulturní šok u mě není nijak znatelný, jelikož většinu času trávím s dalšími zahraničními studenty. Jediné větší překvapení bylo, že pro běžný život zde je téměř nutné mít alespoň základní znalost španělštiny, jelikož většina místních obyvatel anglicky neumí. Naštěstí jsou poměrně trpěliví a chápou i posunkovou řeč, když je nejhůře. 🙂  Také je zajímavé poslouchat od místních lidí, jak je Baskicko vnímané ve zbytku Španělska a jak jsou místní hrdí na svůj baskický původ. Doufám ale, že se mi podaří navštívit i jiná Španělská místa, jelikož mi bylo řečeno, že Bilbao (a obecně Baskicko) není to „pravé“ Španělsko a že bych měla zamířit více na jih.“

[březen 2021]

„Mám se dobře, již mám po zkouškách, tak mám trochu času cestovat po Španělsku. Naštěstí po skončení nouzového stavu je možné cestovat po celém Španělsku a ne pouze po Baskicku. Nyní zažívám trochu teplotní šok, jelikož rozdíl mezi Bilbaem a Madridem (od zítra i Sevilla) je markantní. Restrikce nejsou nijak moc omezující, takže alespoň ZÁVĚR Erasmu si můžeme řádně užít.

Zkoušky proběhly nakonec všechny prezenčně, jen ještě musím počkat na výsledky. U některých předmětů je čekání poněkud zdlouhavé 😀

Naštěstí jsem během pobytu neměla žádné větší problémy, které by zkomplikovaly život, tam teď doufám, že i můj návrat proběhne hladce.“

[červen 2021]