Hledat
Pokročilé hledání




Obecné informace

Související stránky

Co si představit pod pojmem semestrální výměnný studijní pobyt v zahraničí…

Pobyt je VÝMĚNNÝ, protože…
…se realizuje na základě dvoustranné dohody uzavřené mezi VŠE a konkrétní zahraniční vysokoškolskou institucí, v níž jsou stanoveny podmínky vzájemné výměny studentů.
Tyto dvoustranné dohody jsou založeny na reciprocitě: každý z partnerů se podpisem dohody zavazuje, že je připraven a ochoten na určitou dobu přijmout určitý počet studentů z druhé školy, a tak získává právo vyslat stejný počet studentů na stejně dlouhé období ke studiu na partnerské instituci. (Z tohoto principu mj. vyplývá, že počet studentů, které VŠE může do zahraničí každoročně vyslat, závisí do značné míry na množství a kapacitě předmětů vyučovaných v angličtině, příp. jiných cizích jazycích, jež je VŠE schopna nabídnout zahraničním studentům, kteří přijíždějí z partnerských škol výměnou za studenty vyslané.)
V současné době má VŠE více než 130 partnerských vysokoškolských institucí po celém světě, tzn. v Evropě, v Severní a Latinské Americe, v Asii, v Austrálii a na Novém Zélandu.

Pobyt je SEMESTRÁLNÍ, protože…
… počet zájemců o studium na partnerských školách VŠE je velký a převyšuje počet výměnných míst, která mohou být v současné době s partnery nasmlouvána. A neboť snahou VŠE je zprostředkovat zkušenost zahraničního studia co největšímu počtu studentů, musí být délka pobytu jednoho studenta na zahraniční partnerské škole omezena na jeden semestr.
Z téhož důvodu také existuje pravidlo, že studenti VŠE mohou využít možnosti uskutečnit semestrální studijní pobyt na některé z partnerských vysokých škol pouze 1 x během celého svého studia na VŠE v bakalářských a magisterských programech.
Věříme, že tato opatření přijímáte s pochopením. Výjezd na semestrální studijní pobyt na některou z partnerských institucí VŠE není totiž zdaleka jediným způsobem, jak uskutečnit studium v zahraničí, i když se může jevit jako způsob nejsnazší.
Bližší informace k jiným možnostem realizace studijních pobytů zahraničí naleznete zde. Na VŠE rovněž existují ucelené navazující magisterské studijní programy vyučované v cizím jazyce, jejichž nedílnou součást tvoří zahraniční studium.

nahoru

Komu jsou semestrální výměnné pobyty určeny?

  • V současné době je strategií vedení školy vysílat na semestrální výměnné pobyty POUZE studenty prezenčního studia, kteří jsou/budou v době pobytu v zahraničí zapsáni v navazujícím magisterském stupni studia, ideálně v jeho 1.-3. semestru. (U studentů zapsaných v pětiletém magisterském programu se za ekvivalent navazujícího magisterského studia považují 4. a 5. ročník.)
    Je tedy výhodné se o pobyty průběžně zajímat a do výběrového řízení na ně se pak přihlásit v závěrečném ročníku/semestru bakalářského studia nebo v průběhu prvního ročníku studia navazujícího magisterského.
  • Je důležité mít na paměti, že během semestru v zahraničí je třeba odstudovat 20-30 ECTS (tj. stejně, jako při studiu doma na VŠE). Protože tyto kredity budou po návratu ze zahraničí uznány do studia na VŠE, je nutno mít před odjezdem k dispozici příslušný počet volných kreditních poukázek (včetně rezervních).
    V žádném případě není možné, aby na semestrální výměnný pobyt odcestoval student, který již má splněny všechny studijní povinnosti, jež mu předepisuje jeho studijní plán, tj. který složil všechny státní zkoušky.
  • Studenti, kteří budou na semestrální výměnný pobyt vysláni, vzejdou, vzhledem k velkému počtu zájemců, z výběrového řízení, jež se koná jednou ročně s platností pro následující akademický rok. Podrobnosti se dočtete zde.
    • Studenti, kteří získali bakalářský titul na jiné škole než na VŠE, se mohou do výběrového řízení přihlásit ve chvíli, kdy na VŠE úspěšně dokončují 1. semestr navazujícího magisterského studia.
  • Jak bylo zmíněno, každý student VŠE může být na takovýto pobyt v zahraničí vyslán pouze jednou za dobu svého studia v bakalářských a magisterských studijních programech na VŠE.
    POZOR! Studijní pobyt v rámci programu Erasmus může student uskutečnit jen jednou za dobu celého svého vysokoškolského studia (tj. studia na všech vysokých školách, kde je/byl kdy zapsán). Další zvláštní podmínkou platnou pro zájemce o účast v programu Erasmus je nutnost být občanem státu zapojeného do Programu celoživotního učení, jehož součástí program Erasmus je, nebo mít v takovém státě trvalý pobyt, případně status uprchlíka.
    Více k programu Erasmus.

nahoru

Jaké výhody Vám přinese status výměnného studenta?

  • Během svého pobytu v zahraničí zůstáváte studentem VŠE (nepřerušujete studium) a, jak bylo výše zmíněno, výsledky studia dosažené v zahraničí jsou Vám po návratu uznány do studia na VŠE.
  • Na zahraniční vysoké škole máte prominuto školné, které zejména na soukromých institucích nebývá nijak zanedbatelné.
  • Navíc obdržíte finanční příspěvek na krytí cestovních a pobytových nákladů spojených se studiem v zahraničí. Zdroje, z nichž finanční příspěvky pocházejí, a výše těchto příspěvků jsou upřesněny v popisu konkrétních druhů semestrálních studijních pobytů v zahraničí.

Jaké jsou povinnosti výměnného studenta?

  • Řídit se i v zahraničí studijním řádem VŠE vztahujícím se k jeho studijnímu plánu. Z hlediska počtu kreditů, které má student v zahraničí získat, to znamená odstudovat 20–30 ECTS (nebo ekvivalent ve starých VŠE kreditech, resp. místních kreditech).
  • Splnit všechny administrativní náležitosti související s výjezdem na studijní pobyt.
  • V zahraničí reprezentovat nejen sám sebe, ale i svou domácí školu a zemi.
  • Po návratu požádat o uznání předmětů vystudovaných v zahraničí a kreditů za ně získaných.

nahoru

Jaké druhy semestrálních výměnných pobytů VŠE nabízí a jaké jsou zdroje financování stipendií s nimi spojených?

  • Pobyty v rámci Evropy se uskutečňují zejména pod záštitou programu Erasmus, příp. v rámci programu CEEPUS.
    Finanční prostředky, které využívá a svým účastníkům rozděluje program Erasmus, pocházejí částečně z Evropské unie a z významné části od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
    Podrobnosti o programu Erasmus.
    Podrobnosti o programu CEEPUS.
  • Pobyty v zámoří a v Rusku jsou založeny na jednotlivých meziuniverzitních dohodách.
    Finanční příspěvky pro účastníky těchto pobytů jsou poskytovány z tzv. Jiných zdrojů (Stipendijní fond VŠE).
    Podrobnosti o pobytech v zámoří a Rusku.

Seznam partnerských škol naleznete zde. Konkrétní rozpis/seznam míst na semestrální výměnné pobyty platný pro následující akademický rok je zveřejňován jako součást brožury Možnosti studia v zahraničí, jež vychází každoročně v listopadu u příležitosti konání informačních schůzek o možnostech studia v zahraničí.

nahoru

Finance – doplňující informace

  • Aby finanční příspěvky (stipendia) mohly být poskytnuty co největšímu množství studentů, nemohou samozřejmě krýt náklady spojené se studiem v zahraničí v plné výši, a je tedy nutno počítat i s použitím vlastních finančních zdrojů (minimálně ve výši částky, kterou obvykle potřebujete na měsíc svého života v České republice/Praze).
  • Informace o tom, v jaké procentní výši pokryl finanční příspěvek náklady spojené s pobytem, můžete čerpat ze závěrečných zpráv studentů, kteří svůj zahraniční pobyt uskutečnili v minulosti.
  • Jednotlivé fakulty VŠE mohou svým posluchačům vyjíždějícím studovat do zahraničí poskytnout dodatečný příspěvek ze stipendijního fondu fakulty. Rozhodnutí o tom, zda dodatečný příspěvek bude či nebude přidělován, je zcela v kompetenci fakulty.
  • Každý student vyslaný na studijní pobyt v zahraničí má samozřejmě právo požádat o další grant/finanční příspěvek jinou organizaci, která takové granty/příspěvky poskytuje. Vždy je však třeba mít na paměti, zda oba potenciální zdroje financování jsou slučitelné (např. příjemci stipendia programu Erasmus nejsou oprávněni žádat o další finance z jiných evropských zdrojů).

nahoru

Stipendijní pobyty v rámci mezivládních smluv (kvóty MŠMT)

Stipendijní pobyty, které jsou přiděleny VŠE Ministerstvem školství jako kvóta, jsou zahrnuty do pravidla, že student VŠE může být vyslán prostřednictvím školy na studium do zahraničí pouze 1x za celé své studijní působení v bakalářských a magisterských studijních programech na VŠE.

Nicméně ostatní podmínky účasti, termíny výběrového řízení a způsob financování se od semestrálních výměnných pobytů liší.
Podrobné informace naleznete v samostatné části těchto internetových stránek.

Na stejném místě se také můžete dočíst bližší informace k mezivládním stipendiím mimo kvóty, tj. dostupným prostřednictvím výběrového řízení, které vyhlašuje MŠMT / Akademická informační agentura (AIA).

nahoru

Uznávání kreditů za předměty vystudované v zahraničí

Jak bylo řečeno, jedním ze základních principů výměnných pobytů je skutečnost, že během studia v zahraničí zůstává vyslaný student zapsán ke studiu na své domácí vysoké škole, a po návratu domů se mu předměty absolvované v zahraničí, resp. kredity za tyto předměty získané, uznají do studia na domácí škole.

V souladu se studijními řády VŠE je třeba v zahraničí absolvovat předměty v rozsahu 20-30 ECTS, resp. ekvivalent v místních kreditech. Tento objem kreditů je po návratu uznán.

Aby mohly být předměty/kredity po návratu uznány, je nezbytné si před odjezdem nechat schválit konkrétní studijní plán, případně později po zahájení studia v zahraničí dohodnout jeho změny. Jakmile je tento studijní plán podepsán jak samotným studentem, tak jeho domácí školou, tak školou přijímající, stává se závaznou trojstrannou studijní smlouvou.

Studijní plány/smlouvy pro studium v zahraničí schvalují proděkani pro pedagogiku a/nebo proděkani pro zahraničí, kteří jsou rovněž kompetentními osobami ve věci schvalování žádostí o uznání předmětů vystudovaných v zahraničí.

Na uznání předmětů/kreditů získaných v zahraničí by se měly v první řadě použít kreditní poukázky přiřazené určité skupině předmětů v rámci studijního plánu daného studenta, případně pak rezervní kreditní poukázky.
To, do které skupiny předmětů by mohly být předměty/kredity ze zahraničí uznány, ať už pomocí kreditních poukázek běžných nebo rezervních, je dobré zvážit a konzultovat s proděkanem pro studium/zahraničí již při přípravě studijního plánu/smlouvy, příp. již v době, kdy začínáte uvažovat o studiu v zahraničí (zejména nacházíte-li se již ve vyšším stupni studia nebo pokud je Váš studijní plán přísnějšího rázu).

Obvykle se předměty vystudované v zahraničí uznávají do skupin (povinně) volitelných (v hlavní specializaci nebo celoškolsky). Není nutné předmět vystudovaný v zahraničí uznat za konkrétní předmět nabízený na VŠE, může se jednat o předmět, který se na VŠE vůbec nevyučuje, přesto ale souvisí s Vaším oborem.

Je samozřejmě možné žádat i o uznání zahraničního předmětu za předmět povinný, shodují-li se oba předměty svou náplní a náročností; takovou věc je ovšem třeba předem dohodnout nejen s proděkanem pro pedagogiku, ale i s garantem předmětu vyučovaného na VŠE.
Podobně je třeba postupovat, pokud se zajímáte o uznání předmětu vystudovaného v zahraničí do vedlejší specializace; tuto možnost je obvykle nutno konzultovat s garantem dané vedlejší specializace.

Podkladem pro realizaci uznání po návratu studenta ze zahraničí je dokument Transcript of Records/Výpis výsledků studia vydaný přijímající školou. Tento dokument je nezbytnou přílohou žádosti o uznání.

Uznávání předmětů vystudovaných v rámci zahraničního pobytu, na nějž byl student vyslán VŠE, upravuje Studijní řád.

Ještě podrobnější informace k výběru a uznávaní předmětů naleznete v sekci pro vyjíždějící studenty.

nahoru

Zkušenosti studentů z minulých let

Inspirací a zdrojem praktických informací pro Vás mohou být zprávy účastníků výměnných pobytů a mezivládních stipendistů z minulých let.
Součástí těchto zpráv je obvykle i komentář vztahující se k finančním otázkám pobytu a k tomu, jak velkou část nákladů spojených s pobytem pokrylo přidělené stipendium.